Vitamin D
Proč je dobré znát svoji hladinu vitamínu D v krvi?
Podle nejnovějších doporučení, se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy i pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitamínu D v krvi 100-125 nmol/l. Většina populace má však hodnotu mnohem nižší, často až pod hranicí 50 nmol/l.
Dle nových poznatků o vitamínu D se jeho nedostatek podílí na vzniku i na závažnosti průběhu řady civilizačních nemocí, jako je například diabetes I. a II. typu, zvýšeném riziko kardiovaskulárních, onkologických
či autoimunitních onemocnění.
Vitamín D přirozeně vzniká účinkem slunečních paprsků na kůži, kde se tvoří
cholekalciferol, vitamín D3. Tento odběr je součástí balíčku Zdravý sportovec.
Vitamín D je víc než jen vitamín
Přijímáme jej také ve stravě, hlavně v tučných mořských rybách, méně je obsažen v mléce, vaječných žloutcích, vepřovém sádle.
V houbách a rostlinách najdeme vitamin D2 ergokalciferol.
Měření vitamínu D v laboratoři
Vážný nedostatek:
méně než 30 nmol/l vitamínu D
Nedostatek:
30 – 50 nmol/l vitamínu D
Mírný nedostatek:
50 – 75 nmol/l vitamínu D
Dostatek:
75 – 125 nmol/l vitamínu D
Deficitem vitamínu D je v Evropě v současné době ohroženo 30–50% populace, dospělých i dětí.
Klasický efekt vitamínu D
Klasická mnoho let známá role vitamínu D je podpora
vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, vliv na kostní
metabolismus a tedy zdraví kostí a zubů. Nedostatek
vitamínu D vede u dětí k malformacím známým jako
rachitida. I u dospělých je jeho nedostatek rizikový stav.
Nedostatek vitamínu D má vliv
na autoimunitní a onkologická onemocnění.
V nádorové tkáni může vitamín D potlačovat proliferaci
buněk, angiogenezi a metastazování. Nedostatečnou
hladinu vitamínu D má 20– 60 % pacientů již při zjištění
nádoru. Deficit vitamínu D se podle mnoha autorů sdružuje
s vyšší agresivitou nádoru a s kratším přežíváním nemocných.
I když zatím chybí klinické studie, které by jednoznačně prokázaly
příznivý vliv suplementace vitamínu D na celkový výsledek léčby
nádorového onemocnění, máme už dnes jasná doporučení
pro léčbu deficitu vitamínu D v organizmu.
Vitamín D a kosterní svaly
Současná data ukazují pozitivní efekt vitamínu D na stav, rozvoj,
objem svalové hmoty a výkon kosterního svalu. Receptory
pro aktivní formu vitamínu D, jsou v kosterním svalu přítomny
a vitamín se zde jeví jako výrazný a pro funkci svalu klíčový
modulátor. Zvyšuje syntézu svalových proteinů, má vliv
na transport vápníku a fosfátů skrze buněčné membrány,
metabolismus fosfolipidů, růst a diferenciaci svalových vláken,
pozitivní efekt na kontraktilní vlákna a tedy svalovou sílu.
Navíc snižuje syntézu myostatinu, který působí jako negativní
regulátor objemu svalové hmoty.
Předpokládá se, že anabolický efekt na kosterní svaly znamená
i rychlejší regeneraci svalu po intenzivním tréninku a spekuluje
se i o udržování výkonové kapacity sportovců. Intenzivní
sportovní výkon vede ke zvýšení prozánětlivých látek v krvi.
Ty mohou být snižovány doplněním hladiny vitaminu D,
zjevně díky jeho řadě účinků na metabolismus svalu
(včetně protizánětlivých – ovlivnění prostaglandinů,
protizánětlivých cytokinů a dalších), což může být zásadní
metodou i ke snížení výskytu „syndromu přetrénování”.
Vitamín D a nervový systém
Vitamín D ovlivňuje skrze své receptory řadu funkcí
centrálního i periferního nervového systému.
Vitamín D a tuková tkáň
Hladiny vitaminu D jsou nepřímo úměrné procentu tělesného
tuku (BFP) (v adipocytech jsou receptory pro vitamin D hojně
přítomny), body mass indexu (BMI) a obvodu pasu.
Je obecně známým faktem, že zvýšené hodnoty BFP
vedou k insulinové rezistenci a chronickému mírnému
posunu k prozánětlivému stavu. U osob s nadváhou
jsou hladiny vitamínu D obecně nižší, neboť je zvýšeně
ukládán a vázán v tukové tkáni.
Vitamín D a imunita
Vitamín D ovlivňuje stimulačně jak imunitu vrozenou,
tak získanou v průběhu života.
Diabetes II.typu
Z nejnovějších studií vyšlo najevo, že vitamín D,
dokáže snížit hladinu cukru v krvi. Dokáže tak ovlivnit
náš glykemický index. Nedostatek vitamínu D úzce souvisí
s rizikem výskytem metabolického syndromu.
Z nově provedených studií ale vyplývá, že vitamín D
může mít přímou souvislost také s glykemickým indexem
v našem těle, a tím i s dalším onemocněním, kterým
je cukrovka. Vitamín D je důležitý nejen při výrobě inzulinu,
ale také pro zvýšení citlivosti našeho organismu na tuto látku.
Na základě rozsáhlých studií bylo zjištěno, že vitamín D
dokáže zabránit destrukci pankreatických buněk, které vylučují
inzulin. Kromě toho může také zvýšit toleranci našeho těla
po transplantaci beta buněk pankreatu. Vědci se ale shodují,
že jsou zapotřebí ještě další studie, aby se spojitost vitamínu D
a cukrovky plně potvrdila.
Vitamín D a kardiovaskulární systém,
cévy a hypertenze
Sledování hladiny vitamínu D a její udržování
v normálním rozmezí může příznivě modulovat
průběh kardiovaskulárních chorob.
Pro suplementaci hladiny vitamínu D je nutno více
využívat přirozeného zdroje – tedy expozice
nechráněné kůže slunečnímu záření.
Vitamín D a těhotenství
Léčba nízkých hladin vitamínu D působí pozitivně
na plodnost, riziko osteoporózy u žen a celkový
vývoj a růst plodu k normální porodní hmotnosti,
dále na snížení výskytu některých komplikací jako je
například těhotenská cukrovka.
Předávkování vitamínem D
„Nepřekračujte doporučenou denní dávku. Předávkování
se projeví poruchou vstřebávání vápníku a fosforu. Můžete
trpět nevolností, zvracením, zácpou, častým močením a žízní.
Může také dojít k akutnímu zánětu slinivky, vzniku ledvinových
kamenů a v nejhorším případě ke smrti,” varuje biochemik
a lékař Vilím Šimánek z Ústavu lékařské chemie a biochemie
Univerzity Palackého v Olomouci.
Při předávkování vitamínem D hrozí poškození ledvin,
zastavení růstu, zvápnění měkkých částí až smrt.
Pro děti mohou být toxické již dlouhodobé denní dávky
kolem 45 µg, pro dospělé dávky kolem 500 µg.
Doporučené dávkování
V řadě doporučení je uváděna (pro populaci od 1 roku výše) denní
potřeba vitamínu D3 (cholekalciferol) ve stravě nebo suplementaci
(pokud chybí zdroj vitamínu D „ze slunce“) na 15–20 ug/den
(600-800 IU)/den (20). Tato hodnota je dnes některými autory
považována za poměrně nízkou. Dávku 800 IU/den (20ug/den)
považují za vyhovující pouze u jedinců s pravidelnou
expozicí UV slunečnímu záření, – je-li expozice UV
omezená, u pacientů s prokázanou osteoporózou,
malabsorpcí, u obézních osob a řady neevropských
etnik doporučují 2000 IU denně či vyšší. Potřebná dávka
se liší dle Body Mass Indexu (BMI), podílu tukové tkáně,
expozici slunečnímu záření, fyzické zátěže a dalších faktorů.
NA ZÁVĚR
V denním tisku se občas setkáváme s poměrně
rozšířeným omylem, že opálení rovná se i získání
vitamínu D. U nás v České republice lze získat vitamín D
„ze slunce” naposledy v prvním týdnu měsíce září a pak
znovu až asi od poloviny měsíce dubna, tedy velkou část
roku nám tento zdroj chybí. Průchod UVB záření snižují
mraky, znečištění ovzduší, účinek silně snižují opalovací
krémy, oděv, také je ovlivněno typem kůže (typy I.–VI.),
tj. její reakcí na oslunění a pigmentací. U starších lidí
kůže produkuje násobně méně vitamínu D ve srovnání
s mladšími lidmi a stejnou dávkou slunečního záření.