Kdo by neměl rád vůni. Vůni všedního dne, vůni nevšedního okamžiku.
Co to vlastně vůně jsou? Co pro nás znamenají?
Vůni můžeme vnímat každý jinak, každý máme tu „svou“. Pro někoho je to vůně květin, vůně čerstvě posečené trávy, vůně kávy, vanilky, vůně našeho oblíbeného jídla. Pro někoho to může být vůně benzínu, aut, dálek, cestování.
Nevoní nám jenom věci, jídlo, příroda, partneři, ale i přítomné okamžiky. Pokud jsme v životě plně přítomní každým okamžikem, vnímáme, že vůně může být něco, co nás ukotvuje, zastavuje. Když pracuji s lidmi a učím je plnému nádechu a výdechu nosem, není nic jednoduššího než říct, nadechněte se nosem, jako když si chcete přivonět k něčemu co máte opravdu rádi, co vám voní.
A pak tam chvilku zůstaňte (vychutnejte si ten přítomný okamžik zastavení se). Zastavení se po nádechu je přirozenou zádrží dechu. S výdechem nechte pocit vůně projít celým tělem.
Vůně se pojí se smyslem čichu a chuti. Téma 1. a 2. čakry. Téma fyzična, ukotvení, ale i plynutí, smyslnosti, kreativity, sexuality.
Vůně o nás mohou mnohé vypovídat. Mohou nás vracet do dětství, do vzpomínek, přinášet pocity slasti, požitků a příjemného uvolnění.
Mohou nás ale i varovat před něčím co nám, našemu tělu, ale i duši „nevoní“.
Poslouchejte svoje smysly, dejte na to, co vám voní a nevoní. Ať jsou to vůně čehokoliv, vůně příjemné, ale i méně příjemné. Ne nadarmo se říká „tohle mi ale vůbec nevoní, celá ta situace smrdí“.
Anebo naopak. Stojíte, vnímáte tu „vaši“ vůni a nemůžete se ji nabažit, zapojujete ostatní smysly a jste plně přítomní, možná začíná pracovat i fantazie. Mohla by to být výzva k uvědomění si, že voní všechno, každý okamžik od samého rána, všechno, s čím od ranního probuzení přijdete do kontaktu.
Vnímejte, zapojujte smysly a buďte plně přítomní.
